Téměř pro každého, kdo vlastní zahradu je otázka založení kompostu aktuální. Někdo bioodpad vozí na skládky a jiný naopak dá na přirozené zužitkování zbytků, které jsou častým tajemstvím bohaté úrody. V čem vlastně spočívají benefity kompostu a jak ho správně založit? To a mnohem více se dozvíte v našem dnešním článku, který vám přinese všechny potřebné informace.
Přirozené zpracování odpadu
V současné době je čím dál více na vzestupu trend udržitelnosti a s ním související třídění odpadu. Nejen pro nás, ale zejména pro přírodu je tento fakt velkým přínosem. Kromě třídění plastů, papíru, skla a plechovek je však důležité ekologicky likvidovat i biologický odpad. Oproti ostatním typům odpadů má tento typ pro nás tu největší výhodu. Můžeme ho totiž za pomoci přírody snadno zrecyklovat zcela sami, a ještě využít jeho benefity k dalšímu pěstování. Na kompostu totiž dochází k přirozenému rozpadu biologického materiálu, ze kterého se postupem času vytvoří humus neboli hnojivo, které je základem pro bohatý růst venkovních i pokojových rostlin.
Zakládáme kompost
Vlastníte-li tedy zahradu, určitě stojí za uváženou biopopelnici vyměnit za kompost. Ušetříte tak nejen za poplatky související s vývozem tohoto odpadu, ale i za nákup drahých hnojiv pro vaše rostliny. A to se zejména v dnešní době zdražování zcela jistě vyplatí.
Ještě před tím, než se pustíme do konkrétních rad týkající se založení kompostu, je důležité zmínit, že kompost se hodí do každé zahrady. Základem je zvolit vhodné místo, které by mělo být nejlépe v polostínu a za větrem. Závětrné místo a oddělení od okrasné části lze zajistit stromy nebo keři, které navíc budou přirozenou ochranou kompostu. Pokud máte menší zahrádku, zcela vám postačí plastové kompostéry, které lze zakoupit v každém hobbymarketu a jsou často dostupné v objemu od 400-600 litrů. Máte-li naopak větší pozemek, zvažte kromě nákupu i možnost samovýroby. Z dřevěných desek nebo palet vytvoříte domácí kompost raz dva. Při výrobě je důležité mít na paměti pět základních pravidel.
- Správný objem – Ideální objem vyrobeného kompostéru by měl být minimálně 1 m3. Jen od tohoto objemu je totiž zaručeno, že proběhnout všechny fáze rozkladu a bio odpad bude efektivně zužitkován.
- Žádné dno – Zásadní je kompost založit na holé zemi a netrápit se výrobou dna, které je naopak nežádoucí a mohlo by narušit kontakt s půdními organismy. Jako základ je proto vhodné volit dřevní štěpku, hobliny nebo prořezávky ze stromů a keřů. I když se v zásadě jedná o hrubší materiály, všechny jsou prodyšné, a tak se přes ně snadno dostanou půdní živočichové.
- Pestrá skladba materiálu – Čím pestřejší skladbu kompostu budete mít, tím lépe. Výsledné hnojivo bude plné různorodých látek a při promíchání jednotlivých bio odpadů bude urychlen proces likvidace.
- Ideální vlhkost – Aby žížaly a další půdní organismy správně pracovaly, potřebují k tomu správnou vlhkost. Kompost by tedy neměl být moc vlhký, ale naopak ani moc suchý. Správný poměr dokáže zajistit jak pestrá skladba odpadu, tak i případné osázení rostlinami. Ideální adepti na kompost jsou cukety, okurky nebo dýně.
- Vzdušnost – Poslední a taktéž neméně důležitý bod je přítomnost kyslíku. Ať už budete mít plastový nebo dřevěný kompostér, musí do něj proudit vzduch. V opačném případě, by vám bioodpad začal rychle hnít a namísto organického hnojiva by vám zbyly jen oči pro pláč.
Jak se o kompost starat?
Správně založený kompost se již po pár dnech začne zahřívat a bio odpad se bude velmi pomalu rozkládat. Není radno však nic uspěchat a pro sklízení benefitů je třeba vytrvat a pravidelně kompost promíchávat. I když proces zrání hnojiva obvykle trvá rok, existují triky, jak lze rozklad bio odpadu urychlit. Jedním z nich je zakoupení speciálního přípravku tzv. urychlovačů. Chcete-li sáhnout po variantě, která je zcela zadarmo, zkuste výluh z kopřiv nebo občas promíchat kompost s hlínou či přidat listy jitrocele.
V případě dlouhotrvajícího sucha je také žádoucí kompost občas pokropit dešťovou vodou a udržovat ideální vlhkost viz bod 4 výše.
Tip! Zda je kompost (připraven) již dostatečně uzrálý a připravený k použití jako hnojivo, lze snadno otestovat pomocí řeřichy. Tu vysaďte na povrch kompostu a pokud vám vyklíčí a bude krásně zelená, můžete se radovat z úspěchu. V opačném případě však nic nezatracujte a vyčkejte další měsíc a test opakujte.
Co (ne)patří do kompostu
Správné použití kompostu je taktéž půlkou úspěchu. Pokud si stále nejste jisti, co je možné kompostovat a co naopak ne. Přinášíme vám osvědčený přehled.
Co ANO:
- jakékoliv zbytky zeleniny, ovoce a rostlin,
- posekanou trávu,
- spadané listí a nejrůznější odřezky keřů a stromů,
- lógr od kávy,
- čajové sáčky nebo použitý sypaný čaj či jeho výluh,
- nadrcené vaječné skořápky,
- dřevěný popel,
- papírové ubrousky, lepenky či kapesníky,
- sláma, piliny, seno a
- substrát pokojových i jiných rostlin.
Co NE:
- odpady patřící(ch )do ostatních třídících nádob,
- kosti, odřezky z masa,
- obsah sáčku z vysavače,
- chemické látky,
- stolní tuky a oleje,
- látky a jejich zbytky,
- cigaretový a uhelný popel,
- zbytky vařených jídel,
- exkrementy všežravých mazlíčků.
I když se vám kompostování nyní může jevit jako věda, opak je pravdou. Celý proces vás jistě bude bavit, a navíc vám přinese jen užitek. Tak kompostování zdar!